Aktuality

21. 9. 2026 – „Není nutné přijít s přesně formulovanou otázkou ani mít jasno v tom, jakou podporu člověk potřebuje. Někdy úplně stačí říct: „Nevím, jak o tom začít mluvit, ale něco mě trápí.“ Od toho se můžeme postupně a citlivě odrazit,“ říká Iva Hradilová, posila v týmu poradkyň pro sexualitu a vztahy, která se zaměřuje na pomoc lidem s tělesným znevýhodněním.  

Iva své zkušenosti začala sbírat na lůžkovém oddělení FN Plzeň, kde pracovala převážně s pacienty s neurologickým, ortopedickým a degenerativním onemocněním, a své znalosti předávala dál jako vyučující a vedoucí odborných praxí na Západočeské univerzitě v Plzni. V současné době pracuje také v Centru Paraple. Působí zde jako Specialistka na intimní problematiku a zároveň jako Garantka oblasti intimního života v odborném pracovišti Paralab. Iva je rovněž spoluautorkou publikace Ano, můžeme. Kamasútra pro vozíčkáře (kterou vydalo Centrum Paraple, najdete ji ZDE).

Ve Freye se Iva specializuje na sexualitu a intimní život lidí s pohybovým znevýhodněním. Naše spolupráce začala již v době, kdy Iva školila sexuální asistentky a asistenty v oblasti specifik intimního života lidí po poranění míchy. V současnosti se ve Freye věnuje lektorování a poradenství zaměřenému na specifika tělesného znevýhodnění a na využití kompenzačních a sexuálních pomůcek. 

Pojďme se podívat, co její práce v sociálním poradenství obnáší.

Rozhovor s Ivou Hradilovou

Ivo, tvá specializace je velmi úzká a v České republice výjimečná. Co tě přivedlo k tomu, že ses začala věnovat právě intimitě lidí s poškozením míchy a fyzickým znevýhodněním?

K tomuto tématu mě přivedla hlavně praxe. V Centru Paraple pracuji od roku 2012 a postupně jsem si začala stále víc uvědomovat, že poranění míchy nezasahuje jen pohyb, soběstačnost nebo zdravotní stav. Velmi výrazně mění také prožívání vlastního těla, sexuální funkce, citlivost, partnerské vztahy, sebevědomí, rodičovské plány i pocit ženskosti nebo mužství.

Zároveň jsem viděla, že o těchto tématech se v rehabilitaci často nemluví. Lidé dostanou mnoho informací o soběstačnosti, přesunech, pomůckách, vyprazdňování nebo prevenci dekubitů, ale otázky intimity a blízkosti zůstávají stranou. Přitom právě ony mohou zásadně ovlivnit kvalitu života, psychickou stabilitu i návrat do běžného fungování. 

V Centru Paraple jsem pro toto téma našla prostor a podporu, zejména s příchodem Davida Lukeše, nynějšího ředitele. Postupně se z toho stala moje hlavní odborná oblast — hledání a ověřování cest, které mohou lidem po poškození míchy pomoci vracet do života intimitu, sexualitu, partnerství, rodičovství i důstojný vztah k vlastnímu tělu. Spolupráce s Freyou, ať už v rámci vedení odborných kurzů nebo nyní během odborného poradenství, mi přijde dalším důležitým dílkem puzzle podpory lidí s fyzickým znevýhodněním v oblasti sexuality. 

Působíš také jako školitelka sexuálních asistentek a asistentů ve výcviku Freyi. Jaká jsou hlavní specifika intimního života lidí s pohybovým znevýhodněním, o kterých veřejnost, a možná i sami pečující, vůbec netuší?

Veřejnost často zužuje sexualitu na pohlavní styk, výkon, erekci, penetraci nebo orgasmus. Jenže intimní život je mnohem širší. Patří do něj péče o intimní zdraví, ale i dotek, blízkost, touha, bezpečí, komunikace, vztah k vlastnímu tělu, sebevědomí, partnerská dynamika i možnost být vnímán jako dospělý, přitažlivý člověk.

U lidí s fyzickým znevýhodněním se do intimity promítá mnoho konkrétních témat — změny citlivosti, pohyblivosti, erekce, lubrikace, orgasmus, bolest, spasticita, únava, únik moči, změny v oblasti autonomních funkcí. Dále také změny v soběstačnosti, možnosti seznamování nebo v oblasti životních rolí. Přítomná je často nejistota v komunikaci nebo strach z odmítnutí. To všechno do tématu intimity patří a nic z toho není „divná“ nebo nevhodná otázka. 

Velké téma je také proměna partnerských rolí. Partner nebo partnerka často pomáhá s hygienou, přesuny, vyprazdňováním nebo oblékáním. Prakticky to může být nezbytné, ale zároveň to může ovlivňovat erotickou a partnerskou stránku vztahu. Proto je důležité hledat způsoby, jak ve vztahu znovu vytvořit prostor, kde partneři nejsou jen „ten, kdo pomáhá“ a „ten, komu je pomáháno“, ale lidé, kteří spolu mohou prožívat něhu, touhu i erotiku. 

Proč je důležité věnovat pozornost tématu sexuality a vztahů u lidí s tělesným znevýhodněním? 

Sexualita není něco, co přichází na řadu až ve chvíli, kdy je vyřešené zdraví, bydlení, práce nebo soběstačnost. Je přirozenou součástí života a úzce souvisí s psychickou pohodou, sebevědomím, identitou, partnerskými vztahy i celkovou kvalitou života.

Dobrý intimní život není založený na dokonalosti nebo výkonu. Mnohem důležitější je bezpečí, respekt, otevřenost, schopnost přizpůsobit se a odvaha hledat cestu, která odpovídá konkrétnímu člověku a vztahu.

Jaké nejčastější mýty v této oblasti ve společnosti panují?

Jedním z nejrozšířenějších mýtů je představa, že lidé s tělesným znevýhodněním sexualitu nemají, nepotřebují nebo pro ně není důležitá. Ve skutečnosti sexualita nezmizí, ale může se proměnit její forma, tempo nebo způsob, jakým ji člověk prožívá. Častější překážkou než samotné tělesné omezení bývá nedostatek informací a podpory, stud, obavy z odmítnutí, nízké sexuální sebevědomí nebo nejistota, jak o intimních potřebách mluvit.

Další mýty říkají, že člověk s hendikepem nemůže být pro druhé přitažlivý, měl by mít partnera pouze se stejným znevýhodněním nebo nepatří na běžné seznamky. Setkáváme se také s představou, že plánování, používání pomůcek nebo úprava polohy kazí spontánnost a romantiku. Ve skutečnosti mohou právě příprava, pomůcky a otevřená komunikace snížit bolest, stres a nejistotu a vytvořit bezpečný prostor, ve kterém si oba partneři mohou intimitu skutečně užít.

Velmi silný je také mýtus, že sex má pouze jednu „správnou“ podobu. Když pak člověk po úrazu nebo při změně zdravotního stavu nemůže fungovat stejně jako dříve, může získat pocit, že jeho intimní život skončil. Sexualita ale není jen koitus, erekce, penetrace nebo orgasmus. Zahrnuje doteky, masturbaci, petting, erotické masáže, práci s dechem, teplem, různými strukturami, zvukem či imaginací, ale také komunikaci, humor, pocit přitažlivosti a společné hledání vlastního způsobu blízkosti.

S jakými konkrétními tématy se na tebe lidé mohou obrátit?

Lidé se na mě mohou obracet s otázkami spojenými s intimitou, sexualitou, partnerskými vztahy, vnímáním vlastního těla i rodičovstvím při fyzickém znevýhodnění.

Může jít například o změny v rámci svého znevýhodnění, které se přímo nebo nepřímo podílí na intimním životě. Například změny v oblasti:  citlivosti a sexuálních funkcí, bolest, spasticitu, únavu, soběstačnost, polohování, používání pomůcek, antikoncepci, plodnost nebo témata spojená s menstruací, těhotenstvím, porodem, šestinedělím či menopauzou. Prostor je také pro otázky ženskosti, mužství, sebepřijetí, přitažlivosti a změn partnerských rolí.

Tématy jsou také návrat  k intimitě po změně zdravotního stavu, komunikace s partnerem či partnerkou, navazování nových vztahů, seznamování, sdílení informací o znevýhodnění, nastavování hranic, práce se studem nebo hledání způsobu, jak si bezpečně a srozumitelně říct o potřebnou podporu.

V rámci poradenství ve Freye nabízím bezpečný prostor, ve kterém je možné situaci otevřeně pojmenovat, získat potřebné informace a hledat konkrétní možnosti odpovídající potřebám daného člověka. Součástí podpory může být edukace, doporučení vhodných poloh a pomůcek, praktické přizpůsobení intimních aktivit i objevování nových cest k tělesnému prožitku, blízkosti a partnerské spokojenosti.

Jak takové poradenství vlastně probíhá? Musí mít lidé strach z vyptávání nebo je vše založeno na bezpečí a důvěrnosti?

Poradenství je vždy založené na bezpečí, důvěrnosti, respektu a informovaném souhlasu. Na začátku je důležité společně si vyjasnit, jakým způsobem pracujeme, čemu se budeme věnovat a jaké kroky mohou následovat. Člověk, který se na nás obrátí, by měl vědět, jak zachováváme mlčenlivost, jak nakládáme se poskytnutými informacemi a kdo k nim případně může mít přístup. Vše probíhá s maximálním respektem k jeho soukromí, hranicím a aktuálním potřebám.

Není nutné přijít s přesně formulovanou otázkou ani mít jasno v tom, jakou podporu člověk potřebuje. Někdy úplně stačí říct: „Nevím, jak o tom začít mluvit, ale něco mě trápí.“ Od toho se můžeme postupně a citlivě odrazit.

Mluvit o sexualitě nemusí být snadné ani pro klientelu, ani pro odborníky či odbornice. Proto vždy vysvětlujeme, proč se na určitou oblast ptáme, jaké možnosti podpory můžeme nabídnout a co se bude dít s informacemi, které během konzultace zazní. Ptáme se otevřeně, ale citlivě. Respektujeme tempo, hranice, zkušenosti i životní situaci každého člověka.

Někdy postačí jedna konzultace, základní informace a ujištění, že situace, které člověk prožívá, nejsou neobvyklé a existují možnosti, jak je řešit. Jindy je vhodná opakovaná individuální práce, zapojení partnera či partnerky nebo návazná spolupráce s lékařem, psychologem, fyzioterapeutem, ergoterapeutem, zdravotní sestrou či dalším odborníkem či odbornicí. Konkrétní podoba podpory se vždy domlouvá společně a s ohledem na přání a souhlas člověka, který se na nás obrátil.

Vím, že v poradenství využíváš i různé názorné pomůcky. Můžeš nám některé přiblížit? Máš případně nějakou oblíbenou pomůcku, která se ti osvědčuje?

Pomůcky používám proto, že dokážou citlivé téma zkonkrétnit. Někdy je mnohem snazší něco ukázat, pojmenovat a vysvětlit, než o tom mluvit jen abstraktně. Mohou to být anatomické modely, edukační materiály, obrázky, lubrikanty, sexuální a erotické pomůcky, pomůcky pro úchop, polohování nebo stabilitu těla.

Důležité je, že pomůcka není cíl sama o sobě. Je to nástroj, který má sloužit člověku — jeho potřebám, bezpečí, pohodlí a možnostem. Pomůcky mohou pomoci při omezené hybnosti rukou, horší stabilitě trupu, únavě, bolesti nebo při hledání stimulace přes smysly, které zůstaly zachované i po poranění míchy. 

Velmi blízká je mi publikace Ano, můžeme! Kámasútra pro vozíčkáře, na které jsem se podílela. Vnímám ji nejen jako knihu o sexuálních polohách, ale jako nástroj, který pomáhá o sexualitě mluvit konkrétně, srozumitelně a bez zbytečného studu. 

Vzpomeneš si na nějaký konkrétní příklad z praxe, kdy správná edukace nebo podpora v oblasti sexuality někomu zásadně změnila život k lepšímu?

Jsou to především chvíle, kdy během konzultace vidím na straně klienta nebo klientky úlevu a naše vzájemné napojení. Takový ten okamžik, kdy je patrné, že pomyslný balvan alespoň na chvíli spadl. Někdy přitom není potřeba okamžitě najít řešení. Úleva může přijít už jen z toho, že člověka někdo opravdu vyslechl, jeho prožívání nezlehčil a dal mu prostor mluvit o tématu, o kterém dosud možná nemohl mluvit s nikým.

Konkrétní příběhy musím kvůli důvěrnosti vždy chránit. Mohu ale popsat situaci, která se opakuje. Člověk s fyzickým znevýhodněním často přichází s přesvědčením, že jeho intimní život skončil. Ne proto, že by pro něj žádné možnosti neexistovaly, ale protože nedostal potřebné informace, nikdo s ním o sexualitě nemluvil nebo se sám bál zeptat.

Zásadní změnu většinou nepřinese jedna „zázračná rada“. Často jde o postupné skládání několika dílků: porozumění změnám těla, vysvětlení možností sexuálního prožívání a funkcí, práce s citlivostí, polohováním, únavou, vyprazdňováním, pomůckami nebo komunikací s partnerem či partnerkou.

Někdy je nejdůležitější říct nahlas, že intimita může po změně zdravotního stavu vypadat jinak než dříve, ale nemusí být horší, méně opravdová ani méně hodnotná. Právě ve chvíli, kdy člověk začne znovu vidět možnosti tam, kde předtím vnímal jen konec, vím, že má tato práce skutečný smysl.

Pokud teď náš rozhovor čte někdo, kdo řeší otázky kolem vztahů či sexuality, ale stále cítí ostych vyhledat pomoc, co bys mu vzkázala?

Vzkázala bych mu, že ostych je naprosto pochopitelný. O sexualitě se mnoha lidem mluví těžko, zvlášť když je spojená se změnou těla, úrazem, nejistotou, závislostí na péči nebo obavou, že druhého zraním.

Zároveň bych ale chtěla říct: nejste v tom sami. Možná máte otázky, které se vám zdají příliš osobní. Možná jste partner nebo partnerka a nevíte, jak téma otevřít. Možná se bojíte, že se zeptáte nevhodně. To všechno je pochopitelné. Ve Freye se snažíme vytvářet bezpečný a respektující prostor, ve kterém je možné o intimitě a sexualitě mluvit otevřeně, citlivě a bez obav z hodnocení. Neříkáme, jak má „správná“ intimita vypadat, ani nikoho netlačíme do výkonu. Nabízíme informace, zkušenosti, podporu a společně hledáme cestu, která odpovídá potřebám, hranicím a životní situaci konkrétního člověka.

A použila bych i vzkaz: pečujte o sebe i o své partnery, mějte se rádi, nebojte se experimentovat a hledat nové cesty v intimním životě. A když si nebudete vědět rady, obraťte se na nás. Moc rádi vám  pomůžeme.

Máte zájem o poradenství? Jak nás můžete kontaktovat? 

Ozvěte se na náš poradenský e-mail či telefon:

• E-mail: poradenstvi@freya.live

• Tel.: 731 215 575

Na základě vašeho dotazu se s vámi domluvíme na formě poradenství, která vám bude nejlépe vyhovovat. Poradenství je pro vás zdarma (jedná se o sociální službu). Může se jednat o jednorázovou konzultaci či dlouhodobé poradenství.

Poradkyně Iva Hradilová poskytuje poradenství:

• v našem poradenském místě v Praze (Bolzanova 1, Praha 1 – prostory nejsou bezbariérové); Schůzku je možné si domluvit též v bezbariérovém poradenském místě, a to zejména na území Prahy. 

• ONLINE přes google meet; 

• telefonicky, e-mailem;

• na jiných místech dle dohody (navštěvujeme např. zařízení sociálních služeb či speciální školy aj.). 

O sociálním poradenství Freya

Sociální poradenství Freya pomáhá dětem od 6 let a dospělým s různým typem znevýhodnění (mentální, fyzické, kombinované, poruchy autistického spektra), lidem ve vyšším věku, a těm, kteří o ně pečují, hledat řešení otázek spojených se sexualitou a vztahy. Přispívá tak ke zvýšení kvality života a naplnění základních lidských potřeb.

Jedná se o bezplatnou sociální službu, která je díky online konzultacím, telefonické a e-mailové podpoře dostupná pro lidi z celé České republiky. 

Osobně můžete poradenství využít v Praze a nově také v dalších krajích, kde působí poradkyně v oblasti sexuality a vztahů. 

Poradenská místa a kam dojíždí terénní poradkyně pro oblast sexuality a vztahů: 

• Praha (Bolzanova 1): Veronika Vrňatová, DiS., Mgr. Aneta Dominiková, Mgr. Jaroslava Prchalová, Mgr. Iva Hradilová (od června 2026 – specializace na tělesné znevýhodnění; vrozené či získané např. po úrazech)

• Hradecko a Pardubicko: Mgr. Kateřina Dostálová (od června 2026)

• Plzeňsko, Klatovsko, Domažlicko: Mgr. Aneta Dominiková

• Olomoucko, Ostravsko a Zlínsko: RNDr. Bc. Zuzana Štolcová 

• Ústecko: poradenství od října 2026.

Osobní poradenství je po předchozí domluvě možné poskytnout i v dalších regionech (přijedeme za vámi). Kompletní přehled fungování poradenství najdete na webu www.freya.live.

Na témata sexuality a vztahů nejste sami. Jsme tu pro vás.

Infografika: